Veronika Halamová

Veronika je doktorandkou v oboru dějin umění, kde se zaměřuje na interdisciplinární výzkum vizuální percepce a vytváření významu při vnímání uměleckého díla. Ve svém výzkumu propojuje metody dějin umění s poznatky filozofie, literární vědy, psychologie a neuroestetiky, čímž usiluje o hlubší porozumění tomu, jak divák interpretuje a emocionálně reaguje na vizuální umění. V průběhu bakalářského a magisterského studia se soustředila na dílo Abyho Warburga – zejména na jeho teorii sociální paměti a koncept formulí patosu, které zkoumala v kontextu moderního umění. Zájem o kognitivní přístupy ji přivedl i k neuroestetice, která tvoří doplňkovou linii jejího současného výzkumu. Mimo akademickou sféru se Veronika aktivně věnuje marketingu na sociálních sítích a popularizaci vědy. Působí v Centru pro moderní umění & teorii, kde se podílí na komunikaci vědeckých témat široké veřejnosti.